Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pojetí Žida v českém filmu v období druhé republiky a protektorátu
Gregorová, Vanda ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Zobrazení Žida v období druhé republiky a Protektorátu" pojednává o způsobu zobrazování židovských postav ve filmu ve sledovaném období. Zabývá se českými filmy natočenými v rozmezí let 1939-1945, ve kterých se objeví židovské postavy, následně jejich rozborem a zhodnocením, zda se ve filmu vyskytl antisemitský osten či nikoli . Práce se zaměřuje především na filmy české produkce, avšak zmiňuje i charakterově související filmy natočené v nacistickém Německu. Práce využívá ke svým účelům také dobový tisk a kompilaci dostupné i současné dobové literatury. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Role propagandy v Německu v letech 1933-1939
Ludvíková, Šárka ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována propagandě a využití jednotlivých jejích nástrojů pro dosažení záměrů Národně socialistické německé dělnické strany v období mezi lety 1933- 1939. Kromě popisu konkrétních prostředků propagandy se věnuje také pojmu propaganda jako takovému, zasazení nacistické propagandy do konkrétních historických obrysů a spojení s osobou ministra propagandy Josepha Goebbelse. První část práce stanoví teoretický základ tématu, je věnována výkladu pojmu propaganda a představuje hlavní teoretická východiska, krátce popisuje také historický vývoj propagandy a jejího názvu. Další kapitola potom popisuje historické události, v jejichž kontextu byla propaganda v nacistickém Německu používána a které mohou pomoci pochopit směry, jimiž se ubírala. Jedna kapitola se věnuje výhradně Josephu Goebbelsovi a jeho Ministerstvu lidové osvěty a propagandy. Poslední, stěžejní část práce, strukturovaně popisuje jednotlivé komunikační kanály nacistické propagandy, jimi přenášená sdělení a způsoby jejich využití pro záměry NSDAP, přičemž se snaží na všechny tyto prostředky pohlížet i z hlediska politických a společenských podmínek, nutných pro úspěšné vedení propagandy a ovlivňování veřejného mínění.
Reflexe německé kinematografie na stránkách českých filmových periodik od roku 1936 do března 1939
Klvaňová, Veronika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Bakalářská práce "Reflexe německé kinematografie na stránkách vybraných českých filmových periodik od roku 1936 do března 1939" mapuje, jakým způsobem česká filmová periodika reagovala na vývoj a proměny německé kinematografie v kontextu politických a společenských změn, kterými v daném období obě země procházely. Sleduje, zda periodika změnila způsob referování o německém filmu v letech, kdy gradovalo ohrožení státu ze strany nacistického Německa a zejména pak v situaci, která nastala po přijetí mnichovského diktátu. Úvod práce zachycuje širší historický a mediální kontext Československa v období první a druhé republiky. Dále je prostor věnován charakteristice a popisu jednotlivých zkoumaných periodik, týdeníků Kinorevue, Filmového kurýru a čtrnáctideníku Filmové listy. Samostatná kapitola je věnována německé kinematografii, ve které je zachycen její vývoj od éry němého filmu, přes změny, které znamenal nástup zvuku do filmu, až po zestátnění německého filmového průmyslu Hitlerem a využití filmu k nacistické propagandě. Závěrečná kapitola je věnována historicko-komparativní analýze textů reflektujících německý film ve zkoumaných periodikách, s cílem zjistit, zda česká filmová publicistika vnímala předválečnou německou kinematografii jako součást nacistické propagandy.
Zobrazování žen v českém filmu v období diktatur
Havlíčková, Michaela ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce Zobrazování žen v českém filmu za dob diktatur se věnuje tématu ženských postav ve filmech ovlivněných nacistickou a komunistickou propagandou. Za cíl si klade prozkoumat společné a rozdílné rysy, kterými se zobrazování žen dané filmy vyznačovaly. V případě filmů pod vlivem komunistické propagandy se práce konkrétně zabývá obdobím 1948-1956. K analýze ženských filmových postav bylo vybráno 15 filmů, které splňují kritérium ženy v hlavní nebo v jedné z hlavních rolích. Teoretická část se věnuje ukotvení tématu diplomové práce, proto je v ní pojednáváno o propagandě, dále o fenoménu nacistické a komunistické propagandy, vývoji české kinematografie a role ženy v nacistické a komunistické ideologii. V části praktické je pak využit k analýze model Jense Edera - Hodiny postavy.
Obraz Šumavy v hraném filmu
Klímová, Lenka ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Práce Obraz Šumavy v hraném filmu se zabývá v úvodní části oblastí Šumavy jako takovou, tedy původem, rozlohou, podnebím, vodstvem, přírodními katastrofami, zemědělstvím, průmyslem či řemesly a každodenním životem na Šumavě. Cílem práce ale je věnovat se filmům, které byly na Šumavě natáčeny. Šumava v těchto filmech hraje buď roli hlavní, kdy režiséři umístili děj filmu záměrně do oblasti Šumavy, nebo je pouhou kulisou k hlavnímu dění ve filmu. Práce je doprovázena fotografiemi či plakáty k jednotlivým filmům a výstřižky z různých periodik. Práce se opírá o dobovou i sekundární českou a zahraniční literaturu, česká i zahraniční periodika, internetové zdroje či odbornou a vlastní analýzu samotných filmů. KLÍČOVÁ SLOVA Šumava a kinematografie, nacistická propaganda, komunistická propaganda
Rozhlasové vysílání pro německou menšinu v českých zemích do roku 1945 s důrazem na činnost mělnického vysílače
Matunová, Alena ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Rozhlasové vysílání pro německou menšinu v českých zemích do roku 1945 s důrazem na činnost mělnického vysílače se věnuje rozhlasovému vysílání pro německé obyvatelstvo žijící v Čechách a na Moravě v období od jeho vzniku do roku 1945. Soustředí se na rozhlasový vysílač v Mělníku, jehož stavba byla dokončena v roce 1938. Postaven byl s cílem věnovat zvláštní rozhlasové vysílání německé menšině žijící v českých zemích. Vlastní analytická část práce je rozčleněna do tří částí, a to na rozhlasové vysílání v období tzv. první a druhé republiky a za Protektorátu Čechy a Morava. Jedna kapitola je věnována vysílání ze zahraničí (zvláště vysílači Sudetendeutscher Freiheitssender), které rovněž cílilo na sudetské Němce. Práce popisuje protikladný přístup k rozhlasovému vysílání pro tuto skupinu ze strany československé politické reprezentace a ze strany Německa. V Československu bylo toto vysílání přenecháno soukromoprávní instituci Urania. Její vysílání nebylo ze své povahy pro sudetské obyvatelstvo poutavé, a to svou pozornost obrátilo k říšskoněmeckému programu, který postupem času začal vytvářet jejich názory. Popisuje, jaký vliv měla nacistická propaganda na pozdější jednání sudetských Němců a jak na ni reagovala československá rozhlasová společnost. Věnuje se následným debatám...
Pojetí Žida v českém filmu v období druhé republiky a protektorátu
Gregorová, Vanda ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Zobrazení Žida v období druhé republiky a Protektorátu" pojednává o způsobu zobrazování židovských postav ve filmu ve sledovaném období. Zabývá se českými filmy natočenými v rozmezí let 1939-1945, ve kterých se objeví židovské postavy, následně jejich rozborem a zhodnocením, zda se ve filmu vyskytl antisemitský osten či nikoli . Práce se zaměřuje především na filmy české produkce, avšak zmiňuje i charakterově související filmy natočené v nacistickém Německu. Práce využívá ke svým účelům také dobový tisk a kompilaci dostupné i současné dobové literatury. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Role propagandy v Německu v letech 1933-1939
Ludvíková, Šárka ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována propagandě a využití jednotlivých jejích nástrojů pro dosažení záměrů Národně socialistické německé dělnické strany v období mezi lety 1933- 1939. Kromě popisu konkrétních prostředků propagandy se věnuje také pojmu propaganda jako takovému, zasazení nacistické propagandy do konkrétních historických obrysů a spojení s osobou ministra propagandy Josepha Goebbelse. První část práce stanoví teoretický základ tématu, je věnována výkladu pojmu propaganda a představuje hlavní teoretická východiska, krátce popisuje také historický vývoj propagandy a jejího názvu. Další kapitola potom popisuje historické události, v jejichž kontextu byla propaganda v nacistickém Německu používána a které mohou pomoci pochopit směry, jimiž se ubírala. Jedna kapitola se věnuje výhradně Josephu Goebbelsovi a jeho Ministerstvu lidové osvěty a propagandy. Poslední, stěžejní část práce, strukturovaně popisuje jednotlivé komunikační kanály nacistické propagandy, jimi přenášená sdělení a způsoby jejich využití pro záměry NSDAP, přičemž se snaží na všechny tyto prostředky pohlížet i z hlediska politických a společenských podmínek, nutných pro úspěšné vedení propagandy a ovlivňování veřejného mínění.
Reflexe německé kinematografie na stránkách českých filmových periodik od roku 1936 do března 1939
Klvaňová, Veronika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Bakalářská práce "Reflexe německé kinematografie na stránkách vybraných českých filmových periodik od roku 1936 do března 1939" mapuje, jakým způsobem česká filmová periodika reagovala na vývoj a proměny německé kinematografie v kontextu politických a společenských změn, kterými v daném období obě země procházely. Sleduje, zda periodika změnila způsob referování o německém filmu v letech, kdy gradovalo ohrožení státu ze strany nacistického Německa a zejména pak v situaci, která nastala po přijetí mnichovského diktátu. Úvod práce zachycuje širší historický a mediální kontext Československa v období první a druhé republiky. Dále je prostor věnován charakteristice a popisu jednotlivých zkoumaných periodik, týdeníků Kinorevue, Filmového kurýru a čtrnáctideníku Filmové listy. Samostatná kapitola je věnována německé kinematografii, ve které je zachycen její vývoj od éry němého filmu, přes změny, které znamenal nástup zvuku do filmu, až po zestátnění německého filmového průmyslu Hitlerem a využití filmu k nacistické propagandě. Závěrečná kapitola je věnována historicko-komparativní analýze textů reflektujících německý film ve zkoumaných periodikách, s cílem zjistit, zda česká filmová publicistika vnímala předválečnou německou kinematografii jako součást nacistické propagandy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.